na malé fotky klikněte - zvětší se

ČTVRTEK - 6. den

Ve tři ráno opravdu začal brumlat motor naších hostitelů - rybářů a tak nám nezbylo, než si promnout ještě zalepené oči, nastartovat i náš motor, odvázat se, uklidit fendry a přeparkovat na kotvu do zátoky. Původně jsme chtěli vyjet na moře zároveň s rybáři, ale včerejší vydatná večeře se přece jen trošku protáhla a tak jsme si šli ještě na chvíli lehnout. Ale za dvě hodiny, v pět, jsme se odhodlali vstát (tedy alespoň část posádky), vytáhli kotvu a na motor vyrazili ven ze zátoky. Moře bylo tiché, bez větru klidné a ozářené vycházejícím sluncem . Ti, co vyměnili teplý pelíšek za ranní chlad na palubě, rozhodně nelitovali. K předčasné snídani jsme ukusovali čokoládu a zapíjeli ji horkou kávou. Podél pobřeží jsme zvolna, na motor jehož klidný chod kupodivu vůbec nerušil ranní pohodu, proplouvali směrem k Rogoznici a Primoštenu. Postupně se probouzel i zbytek posádky a tak jsme do přístavu v Primoštenu vplouvali v 8 hodin již v plném počtu bdících. Vyvázali jsme se u mola , dobrali vodu a vydali se na obhlídku města . Na hřbitově, který je na kopci pod kostelem, s nádherným výhledem na okolní ostrůvky, jsme se shodli, že toto by bylo překrásné místo k poslednímu odpočinku :-) Dole v uličkách u přístavu jsme ještě nakoupili nezbytné potraviny, dali si pár kopečků vynikající zmrzliny a ve tři čtvrtě na deset se odpoutali od mola, téměř zároveň s další lodí, obsazenou smíšenou česko-slovenskou posádkou. 
Dalším cílem našeho putování byla marína Solaris u Šebeniku, kde měla kotvit loď Thalasa, na které s Jirkou Musilem již dřív absolvovali plavbu Franta a Libor. Foukal jen slabý vánek a bylo horko, které nás přimělo zastavit se na koupel již po necelé hodině plavby v zátoce malého ostrůvku Vela Krbela nedaleko Zlarinu. Osvěžení v 20-ti stupňové vodě využili všichni. Na řadu přišly i opalovací krémy , jen Franta přemíru slunce řešil pomocí lyžařské výstroje . Půlhodinu před polednem jsme zvedli kotvy a pokračovali v plavbě kolem Zlarinu. Vítr zesílil, takže jsme mohli vytáhnout plachty a již ve 12:15 jsme úzkým vjezdem vplouvali do Solarisu. Thalasu jsme zde nenašli, zato se nám podařilo v zadní části bazénu škrtnout kormidlem o betonový blok na dně. Prostě nám byl Solaris čert dlužen. Další naše cesta vedla za stále zesilujícího větru kolem Zlarinu a mezi Zmajanem a Obonjanem jsme zamířili na severní břeh Kaprije, kde jsme v příhodně chráněné zátoce zakotvili ve tři odpoledne. Zbaštili jsme pozdní oběd a po hodině a půl dalšího koupání vyrazili přímo na sever do Tribunje, do jejíž rozestavěné maríny jsme vpluli o půl šesté. Ujistili jsme se, že zde bude vhodné ( a zatím neplacené ) kotviště na noc. V červnu je před šestou hodinou slunce ještě vysoko na obloze a tak jsme se rozhodli udělat si malou vyjížďku do nedaleké Vodice. Po půlhodině plavby   jsme přirazili k tranzitnímu molu ve Vodici. Hodina, kterou jsme ve vyhlášeném letovisku strávili, nám všem bohatě stačila. Shodli jsme se na tom, že v takovém mumraji, kde neustále proudí davy lidí kolem nesčetných stánků, obchodů, bister a nejrůznějších atrakcí, bychom svoji dovolenou rozhodně trávit nechtěli.
 Po návratu do Tribunje jsme se u mola setkali s posádkou, kterou jsme ráno viděli v Primoštenu. Dvě rozšafné dámy z moravsko-slovenského pomezí a mladý slovenský kapitán se s námi radostně zdravili. Měli k dispozici o něco modernější model jachty než my, s hlavní plachtou rolovanou do stěžně a Slovák se velmi upřímně divil: "a že čo máte s hlavnou plachtou za problém, prečo ju máte na ráhne a ne vo stežňu?" - udiveně se koukal na naší klasicky poskládanou plachtu. Dal k dobru i teorii jak vznikají záhadné praskavé zvuky, které jsou při nočním kotvení v lodi dobře slyšet. Prý to způsobují sumýši, kteří se běžně povalují na mořském dně a pro jejich nevalný vzhled se jim také neuctivě říká "mořská hovna". Tito tvorové se prý v noci odpoutají ode dna, vystoupají k lodi, ke které se přisají a celou noc prdí. Rozhodně teorie velmi pozoruhodná. :-)
Už dost pozdě jsme se vypravili na obhlídku místních hospůdek. V jedné, hned u přístavního bazénu jsme si dali dobře natočené a vychlazené pivo, ale pak jsme se přestěhovali do pizzerie, kde nám byli ještě ochotni připravit večeři. Každý jsme si dali jinou pizzu a navzájem pak ochutnávali a hodnotili. Bylo to vcelku docela jedlé. Ale to už se blížila půlnoc a oči se začali klížit. ( V noci jsem se párkrát probudil a bedlivě naslouchal co vyvádí sumýši přisátí k lodi ;-) 

Dobrou noc.

 Středa   Čtvrtek  Pátek

ZPĚT na úvodní stranu