Ing. Dag Pivec:
 Nové metody v jachtingu.

Nové metody v jachtingu 1.

 Jak zvýšit rychlost plavby.

Vážení přátelé, položme si nejprve zásadní otázku: proč chceme zvýšit rychlost plavby? Je tomu tak proto, že plavba do Lazinova trvá neúměrně dlouho a dále, přiznejme si zejména my starší, že plavba na plachetnici je značně nepohodlná ( horko, zima od vody) a že se každý kapitán snaží mít svoji plánovanou trasu co nejdříve proplutou , aby pak mohl ležet v klidu na lehátku a pít pivo. Proto je třeba učinit rázná opatření k výraznému zvýšení rychlosti plavby.
Jak je toho možné dosáhnout? Přátelé trimování plachet, natírání lodí všelijakými antifoulinky pod., to všechno jsou pouhé pitomosti proti metodě, kterou Vám chci nyní navrhnout.
Každý námořní kapitán ví, že loď pluje v mořské vodě výrazně lehčeji. Je tomu tak proto, že mořská voda má větší hustotu, loď má menší ponor, je menší obtékaná plocha a menší příďová vlna. Ano přátelé, řešením je NaCl (chlorid sodný).
Naše přehrada zadržuje 11 570 000 m³ vody. Abychom docílili zvýšení salinity na úroveň mořské vody, tedy asi na váhová 3 %, musíme do přehrady nasypat 357 835 tun krmné soli. Naše přehrada má naštěstí most přes zátoku, takže my odstraníme zábradlí z mostu a umožníme tak najíždění souprav a vysypávání v obou směrech, což celou akci urychlí. Při předpokládané ceně 1,- Kč za 1 kg bude celá akce stát, bez dopravy, 357.835.000 ,- Kč což je částka, která se v pokladně našeho oddílu jistě snadno najde.
A nyní jakého tím docílíme zvýšení rychlosti? Jak všichni víte, rychlost výtlačné plavby je dána vzorcem v₁ = 3,2 odmoc. L hvr v km/hod z toho plyne, že loď o délce na hlavní vodorysce např. 5 m dosáhne ve sladké vodě rychlosti pouhých 7,155 km/hod. Při zvýšení salinity o 3 % vzroste koeficient rychlosti též o 3 % tedy v₂ = 3,296 Lhvr tj. 7,369 km/hod, což je jistě překvapivé.
Přátelé, jaké další kladné účinky bude mít nasypání 357 835 tun krmné soli do Křetínské přehrady? Především zmizí všichni hnusní sladkovodní živočichové, včetně řas, sinic, říčních škeblí a dalších odporností, zmizí tím posléze i rybáři z břehů přehrady, stálý zdroj potíží. Po stabilizaci salinity se objeví velcí mořští predátoři, kteří zlikvidují plavce motající se v našich plavebních drahách a výsledkem bude, že přehradu zcela opanují naše krásné, rychle plující plachetnice.
Nesmíme zapomenout vrátit zábradlí na most přes, nyní už mořskou zátoku a dovolte, abych na závěr prvního dílu své přednášky zvolal:
Ať žije Letovické moře !!!

 Co je největší nepřítel jachtaře?

Vážení přátelé je to vítr. Ano, vítr ničí plachty, namáhá takeláž, láme stěžně, trhá stěhy a upínačky. Na naší přehradě lze vidět i lodě plující v opačných náklonech ( ! ) což je vyloženě neestetické. Jak tedy účinku větru čelit. Jistě refováním, například. Ovšem loď, která pluje pod refovanou plachtou vypadá nedůstojně. Další nápad mi volal jeden zájemce o jachtink, tuším z Boskovic, který navrhoval jakési boční plováky! Přátelé zde se jedná o naprosté nepochopení problému. Boční plovák sice částečně sníží náklon lodi, ale tangenciální napětí v takeláži naopak vzroste! Ne tudy cesta nevede.Je třeba nebát se nových, odvážných řešení. Velmi vtipný nápad se objevil loni, přišel jsem s ním tuším já, který spočíval v umístění obřího ventilátoru na hráz přehrady, který by při bezvětří hnal vzduchovou masu směrem k Lazinovu a po zavírací hodině (tzv. reversem ) zpět od Lazinova k jachtklubu.Toto zařízení by umožňovalo při silném západním proudění pustit vítr východní a tím pohyb vzduchové masy retardovat a analogicky, při východním větru pustit vítr západní.Toto zařízení však bude náročné na zodpovědnou obsluhu i energii. Dovolím si proto navrhnout dvě zcela revoluční řešení, jak eliminovat nepříznivé účinky větru.
A- metoda PPPP (Pivcova polo-propustná plachta). Metoda spočívá v tom, že plachta je ušita z materiálu připomínající moskytiéru či přímo volejbalovou síť. Loď pluje klidně, vzpřímeně, důstojně, s plnými plachtami a nedochází ani při velmi silném větru k namáhání takeláže.
B- metoda Windows, (název neoprávněně používá jakási bezvýznamná americká firma). Metoda spočívá v tom, že v plachtě vystřihneme různě veliká okna a tím docílíme podobného účinku jako u metody PPPP. Tato metoda nám umožní sledovat závětrný břeh, ženská část posádky se bude moci vyklonit z okna a hovořit s posádkou kolemjedoucí lodi, bude možné pod okno umístit truhlíky s pelargóniemi a např. velké třídílné okno ve spinakru umožní zcela nové panoramatické výhledy do krajiny.Praktické pokusy ukázaly, že při plavbě se okna v plachtě poněkud deformují. Např. loď STAR, která má okna v několika patrech vypadá jako plující tančící dům.

Vážení přátelé, děkuji za pozornost.
 

Nové metody v jachtingu 2.

NAVIGACE na přehradě KŘETÍNKA

Dámy a pánové, vážení přátelé, před rokem jsem na této schůzi přednesl několik návrhů, které mohly zcela změnit jachtařský svět. Jako všechny geniální myšlenky i ty moje však narážejí na nepochopení, ba posměch. Navrhoval jsem, abychom drobnou ekologickou změnou vytvořili Letovické moře. Diskutoval jsem tento záměr s bioložkou University Palackého v Olomouci, která má na starosti naše povodí…. ta dáma je dosud v pracovní neschopnosti.
Druhá myšlenka, postavit na hrázi obří ventilátor - už na dnešní schůzi bychom mohli odhlasovat den po dni jak bude foukat celý příští rok! Mohli bychom zavolat z Lazinova: "už platíme, pusť nám slabší západ". Tady bohužel narážím na odpor odboru výstavby a územního plánování.
 Polopropustná plachta ušitá z volejbalové sítě, umožňující plavbu bez náklonu i v nejsilnějším větru, se též zatím neprosazuje i když by p. Janošík a p. Fabiánek tuto plachtu jistě občas velmi ocenili.Také metoda Windows, tedy vystříhaná okna v plachtě….. …dokonce i náš předseda p. Hanáček dosud váhá, zda rozstříhat plachtu na Staru a promarnil tak vzácnou příležitost být prvním člověkem na zeměkouli, který spustí program Windows 2002. Vážení přátelé, i vynálezce lodního šroubu Josef Ressl zemřel v chudobě a nepochopení.
Přistupme tedy k dnešnímu tématu a tím je NAVIGACE. Přednáška bude šestihodinová, každé dvě hodiny si uděláme krátkou přestávku.
Tak tedy NAVIGACE. Vážení přátelé před 5000 lety staří Kananejci, nebo někdo užívá spíše řeckého výrazu Foiničané, tedy Kananejci nebo Foiničané dosahovali velmi pozoruhodných nautických výkonů a přitom používali nejprimitivnější možný způsob navigace. Na naší přehradě se jachting provozuje už 24 let a stále ještě někteří z vás, já neříkám že všichni, ale skoro všichni, stále používáte tento starý kananejský nebo foinický způsob navigace, přesto, že je tento, jak jsem právě dokázal starý přesně 5024 let. Ano, vážení přátelé, jedná se o plavbu na dohled břehu!
Kam vede podobné podceňování navigace si nyní ukážeme na skutečném jachtařském příběhu
Dne 3.8.2001 ve 23hod vyplula od západního pobřeží v kurzu 90 st. tři sportovní plavidla. Prvním byla luxusní plachetnice Golden Hind, jméno druhé, neméně luxusní plachetnice se nezachovalo, kapitánem zde však byl známý hazardér kpt. Forman a konečně třetí lodí bylo multifunkční plavidlo Princ vedené kpt. Keršnerem. Signálem k vyplutí byla skutečnost, že všichni tři kapitáni zaslechli hlas cvrčka. Domnívali se proto, že noc bude jasná a bude možno provádět během plavby navigační výpočty podle hvězd. Jaké však bylo jejich překvapení, když vpluli do naprosté temnoty, ztratili vizuální kontakt mezi sebou i s linií pobřeží, brzy se dostali do oblasti hluboké cyklony a před rychle postupující studenou frontou od severozápadu vpluli do prudké bouře. Jen s námahou se jim dařilo udržovat kurs 90 st. a to až na linii Vídeň - Svitavice, kde uviděli na břehu oheň. Ve snaze čelit bouři na volné vodě, udělali kapitáni osudovou chybu. Změnili kurs na 180st a netušili, že v tomto jižním kursu se naopak k pobřeží rychle přibližují a všechna tři plavidla také skončila svoji pouť najetím na skalnatý břeh.
Vážení přátelé, je třeba skoncovat s plavbami podle cvrčků, signálních ohňů a starých Kananejců či Foiničanů a začít využívat moderní satelitní navigační systém GPS. Jak bude vypadat běžná každodenní plavba řízená systémem GPS si ukážeme na následujícím příkladu.
49 33 361 N 16 32 610 E jsou zeměpisné souřadnice mola. Odtud vyplouváme na sever až k bodu 49 33 491 N 16 32 601 E = NP/nudistická pláž/. Zde točíme proti západnímu větru a stoupáme k bodu 49 33 514 N 16 32 346 E = PHSR /první hádka s rybářem/ Pokračujeme na 49 33 500 N 16 31 866E DHSR /druhá hádka s rybářem/. Dále na pozici 49 33 756 N 16 31 486 E což jsou přesné zeměpisné souřadnice prvního kamenného stolu směrem od výčepu v Lazinově. Zde 8P6F /osm piv šest fernetů/. Pak přepínáme na automatický navigační systém, který již sám najde vhodnou ortodromu a pomocí předem zvolených waypointů nás vede zpět na souřadnice 49 33 361N 16 32 610 E tedy na molo.
Ani toto však není budoucnost jachtingu. Budoucností jachtingu je virtuální realita vážení přátelé.
Stačí usednout k počítači a spustit program JACHTING a vybrat si vodní plochu po které se chceme projet. Zvolíme např.B - Balaton,zvolíme vítr SZ 3, vybereme loď. Např. FD, dále se nás program zeptá kosatnici ano/ne. Potvrdíme ano. S inteligencí bez inteligence, potvrdíme bez inteligence. Další nabídka - horní objem. Modernější verze už nabízejí přímo číslo podprsenky - vybereme tedy 70 D, odentrujeme a vyplouváme. Nemusíme nic natírat, stavět molo, platit příspěvky apod.
Skutečný, reálný jachting nikdy žádná virtuální realita, žádný GPS nenahradí. Jachting se však zhustí do jednoho bodu, do tzv. bodu singularity a zde také leží budoucnost jachtingu. Toto za nás vážení přátelé žádná technika nikdy neudělá. Tím bodem je vážení přátelé 8P6F.

Děkuji za pozornost.

Nové metody v jachtingu 3.

Globální oteplování Země a o vztahu jachtařů k vodě.

Vážení přátelé, vítám Vás na již třetí odborné přednášce, která dnes bude pojednávat o globálním oteplování Země a o vztahu jachtařů k vodě.
Přednáška bude opět šestihodinová, budeme dělat přestávku vždy po dvou hodinách.
V minulých přednáškách jsme probrali možnost vytvořit Letovické moře a vysvětlili jsme si, že největším nepřítelem jachtingu je vítr. Tuto teorii je však vzhledem k rychlému oteplování zemského klimatu nutno zcela přehodnotit.
Meteorologové se dosud domnívali, že tropická noc nastává, pokud teplota dosáhne dvacítky. V příštím roce pravděpodobně budeme zažívat horké tropické noci s třicítkami a možná i čtyřicítkami. (Padesátky snad raději ne.) Přátelé, z přehrady  voda v tekutém stavu zcela zmizí.
Abychom nepodléhali panice, navrhuji jít této neradostné vyhlídce vstříc a přiklonit se k názoru, že největší nepřítel jachtaře je VODA!
Nyní si nastíníme jaké výhody bude mít pro jachetní klub vymizení vody z přehrady:

1/ Nebude nutno stavět a bourat molo.Nastupující generace již nebude vědět k čemu taková blbost vlastně byla.Chlapci Stejskalovi budou v dospělosti prohlížet zažloutlé CD romy a pátrat po významu slova molo.

2/ Jachtařky, (nebudu jmenovat), které dávají přednost předsedovi nudistického klubu před kvalitami členů vlastního oddílu, již nebudou muset v noci plavat na druhou stranu, ale přejdou v minisukni po dně.

3/ Pozemek, který máme trvale v užívání je definován od plotu k vodě. To znamená, že pokud bude přehrada suchá, bude nám patřit nejen nudistický klub ale i lesy daleko za horizontem, až k nějaké vodě.V nudistickém klubu ovšem provedeme organizační změny. Vyhodíme předsedu (27 cm sem 27 tam), vyhodíme všechny chlapy a všechny pětadvacítky – tedy ročníky 1925.

4/ Cesta do Keltské vesnice se zkrátí, bude možno procházet dírou v hrázi.

5/ Na jižních svazích bývalé přehrady bude možno pěstovat vinnou révu. Stejně někteří členové (opět nebudu jmenovat) pouze maskují jachtingem svůj vztah k alkoholu. Bude možno uvést na trh nové odrůdy vína, např. Letovické červené, brandy Zlatá laň apod.
Trup bývalého Stara by mohl být používán jako kvasná nádrž na burčák a podobných nápadů jistě vymyslíte více. Pokud tedy bude přehrada suchá, musíme si tekutiny umět sami vyrobit .

Nepochybuji, že nový vinařský klub – dříve jachetní klub – mi dá brzy za pravdu, že největším nepřítelem jachtaře byla voda.

Nové metody v jachtingu 4.

Všechno je jinak

Vážení přátelé, vítám Vás na odborném semináři 2004.
Dovolte mi úvodem, abych připomněl loňské léto a přečetl Vám 853 stránek z mého lodního deníku:
17.8.2003 – zataženo + 25 st.C . Přijíždím trénovat na regatu. Protože je velmi málo vody, oznamuji svůj záměr pokusit se podplout most. Několik členů oddílu pak stojí u mostu s fotoaparáty a přestože je stěžeň vyšší než hrana mostu nejméně o 2 m, ujišťují mne, že to bezpečně vyjde a že je důležité se pořádně rozjet.Je hnusné co jsou jachtaři schopni udělat pro snadnější vítězství v regatě. 16.8.2003 So – jasno + 25st.C - slabší západ.Dnes přijíždí z Troubek na kolech Franta Forman se svým přítelem Davidem a jezdí na Finu. Na břehu se celé dopoledne chystá na regatu i zpupná ženská posádka Atolu, pitím ginu a slivovice, neboť včera bylo Hany. Před polednem konečně i ony vyplouvají. Davidovi je na lodi horko a protože nemá plavky, skáče nahý do vody. Okolo projíždějící ženská posádka jej láká na Atola! David je ale slušný mladík a nechá se pouze vléci za schůdky. Hrůza domyslet, jak by asi dopadl, kdyby se odvážil na palubu.
Tolik tedy krátká vzpomínka na loňské léto a nyní k vážnějšímu tématu:
Na loňské přednášce jsme si objasnili jaké výhody bude mít pro náš jachetní oddíl, až díky globálnímu oteplování voda z přehrady zcela zmizí. Přednášku jsem proto nazval Největší nepřítel jachtaře je voda. Na základě svých letošních výzkumů jsem však došel k opačným závěrům a proto jsem letošní přednášku nazval Všechno je jinak. Nejen, že nedochází ke globálnímu oteplování, ale naopak, končí období interglaciálu a blíží se nová doba ledová. Při minulém zalednění sahal led od severu až k New Yorku a v Evropě až do Alp. Dosahoval tehdy síly stovek metrů.Není důvod se domnívat, že tomu nyní bude jinak. Nová doba ledová ovšem nenastane ze dne na den. Tato přednáška proto není určena kuřákům a lidem s vysokou hladinou triglyceridů a cholesterolu. My ostatní však musíme být připraveni.
Jak tedy poznáme, že se blíží nová doby ledová? Led přijde od severu. Nejprve si všimneme, že se na Svitavici točí velmi studené pivo. Dále si všimneme, že se členové naturistického klubu nápadně rychle ochlupacují. Pak se led dostane i na naši stranu a všechno, tedy buňky, karavany, auta a lodě se pomalým driftem přesunou do Alp. Je možné, že někteří, zejména lakomější členové oddílu, nebudou chtít svá plavidla opustit a driftu se zúčastní. Představme si proto modelovou situaci, jak archeologové najdou v ledovci třeba Stara. Napřed se budou domnívat, podle primitivního tvaru plavidla, že se jedná o monoxyl, tedy loď vyďoubanou pazourkem z jednoho kusu dřeva. Jaké bude jejich překvapení, když najdou i kapitána, který stále drží kormidelní páku. Budou zkoumat, čím se živil a odkud pochází. Zjistí, že se kapitán živil výhradně čínskými vepřovými konzervami a že tedy loď připlula z Číny. Což je na Stara velmi slušný výkon.
Vážení přátelé, náš jachetní oddíl se nové doby ledové rozhodně obávat nemusí. Prostě se načas přesuneme na krásná ledovcová jezera do Rakouska.
Also meine Damen und Herren . Es lebe die neue Eiszeit. Ich danke fur ihre auf Merktsamkeit.
 
 

Vzpoura na lodi a jak ji řešit

Ing. Dag Pivec

Vážení přátelé, vítám Vás na dnešním semináři, který má název Vzpoura na lodi a jak ji řešit. Dlouho jsem se tomuto tématu vyhýbal, ale myslím, že i kapitáni našeho klubu se s tímto odporným jevem setkávají a je nutno se teoreticky vyzbrojit. Pohleďme krátce do historie.
Vzpoura na křižníku Potěmkin v roce 1905 – vyvolaná tvrdou kázní a nedostatkem potravin. Literárně známá vzpoura na lodi Bounty v roce 1789 – vyvolaná tvrdou kázní v kontrastu s krásou tahitských tanečnic.
A konečně rybízování Kolumbových posádek těsně před cílem. Tady byl důvod zcela racionální; posádka pochopila, že se Kolumbus chystá přejet přelivnou hranu Atlantiku. Země byla v roce 1492 ještě plochá a Atlantik končil obrovským vodopádem. Ostatně i na Křetínce existují podobné výzvy – podjet s plachetnicí most a přejet přelivnou hranu hráze. Ale příklad Santy Marie ani příklad Bounty není typický. Tahitské krásky se na Křetínce vyskytují zřídka a většina posádek je ve věku, kdy marně vzpomínáme, co by se s takovou tahitskou tanečnicí dalo dělat. Zůstávají tedy dva hlavní důvody vzpoury na lodi:

A) Příliš tvrdá kázeň (kapitán je pes) a nedostatek všeho.

B) Příliš měkká kázeň (kapitán je bačkora) a nadbytek všeho.

Uvedeme si praktické příklady obou variant.

A)Příliš tvrdá kázeň. Je bezvětří, tropy a kapitán donutí posádku k plavbě do Lazinova na pivo.
Po úmorné cestě se zjistí, že hospoda je zavřená! Posádka má nedostatek základní potraviny –
a zaútočí. Zde je každá rada drahá. Nabízí se lákavé řešení, zajet do kryté zátoky a vzbouřence rozvěsit po stěžních. Sálingy jsou pro tento účel jako dělané. Ovšem žijeme bohužel v 21. století
a plavba s ověšeným stěžněm je neestetická. Jistě by se našel útlocitný rybář, který bude psát ombudsmanovi a do Bruselu. Zatím co sám zabíjí ryby. Je tedy nutno taktizovat. Máme -li za posádku blondýnky, můžeme jim nakecat, že v Lazinově budeme nakládat uhlí a na pivo poplujeme
na Svitavici, už jako parníček. Pokud je však posádka mužská, vzpoura má typický průběh. Kapitána utopí v zátoce, nastane několika denní euforie a pak vystřízlivění. Bezvětří trvá, nikdo neumí loď řídit a bezradní vzbouřenci se začnou hádat mezi sebou. Padají bizarní návrhy, jako kapitána vylovit apod. Zkušený kapitán nesmí nechat dojít situaci až do tohoto konce. Je vhodné mít v posádce špeha, zaměstnávat posádku nesmyslnými úkoly a rozeštvávat směny mezi sebou, tak aby se posádka nemohla spiknout. Ovšem úplně nejlepší je, když na lodi vypukne salmonelóza. Posádka se zabaví a na vzpouru ani nepomyslí.

B) Příliš měkká kázeň. Posádka kapitánovi tyká, nosí na loď nekolkovaný alkohol, je nadbytek všeho. Loď pluje od nikud nikam, rozdovádění členové posádky padají do vody, je nutno měnit směr plavby a lovit. Posádka se hádá, jak během plavby venčit opilého psa apod. Srovnáme-li tento extrém se situací na křižníku Potěmkin v roce 1905, vidíme, jak obrovský rozsah projevů nekázně musí kapitáni řešit. (Verbež mariňácká).

Pohled na pěkný, pevný sáling, naplňuje srdce kapitána nadějí na úspěšnou plavbu.

Děkuji za pozornost.

Ing. Dag Pivec 17. 11. 2012